Neurčitá zájmena
Zájmena neurčitá jsou tvořena připojením předpon nebo přípon k zájmenům tázacím. V některých případech jde o tzv. zájmenné spřežky. Skloňují se potom stejně jako zájmena, od kterých jsou utvořena. Pokud byla připojena přípona za původní tázací zájmeno, tato přípona se neskloňuje, ale přidává se ke skloňovanému tvaru původního tázacího zájmena.
Rozeznáváme různé druhy neurčitosti:
Neurčitost nespecifická: někdo, něco, nějaký, některý, něčí
Neurčitost větší míry: kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi
Libovolnost neutrální: kdokoli(v), cokoli(v), jakýkoli, kterýkoli, číkoli
Rozmanitá libovolnost: ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí
Všeobecná platnost: kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco
zdůrazněné měrové hodnocení: málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který
Neurčitost s hovorovým příznakem: bůhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí atd., nevímco, nevímkdo a podobně
Totalizující množství nebo míru (někdy se řadí do zvláštní podskupiny totalizátorů)
: každý, všechen
| jednotné číslo | |
| 1. pád | kdokoli |
| 2. pád | kohokoli |
| 3. pád | komukoli |
| 4. pád | kohokoli |
| 6. pád | o komkoli |
| 7. pád | kýmkoli |
| jednotné číslo | |
| 1. pád | někdo |
| 2. pád | někoho |
| 3. pád | někomu |
| 4. pád | někoho |
| 6. pád | o někom |
| 7. pád | někým |
| jednotné číslo | |
| 1. pád | něco |
| 2. pád | něčeho |
| 3. pád | něčemu |
| 4. pád | něco |
| 6. pád | o něčem |
| 7. pád | něčím |
| jednotné číslo | | | |
| 1. pád | něčí | něčí | něčí |
| 2. pád | něčího | něčí | něčího |
| 3. pád | něčímu | něčí | něčímu |
| 4. pád | něčího x něčí (než.) | něčí | něčí |
| 6. pád | o něčím | o něčí | o něčím |
| 7. pád | něčím | něčí | něčím |
| množné číslo | | | |
| 1. pád | něčí |
| 2. pád | něčích |
| 3. pád | něčím |
| 4. pád | něčí |
| 6. pád | o něčích |
| 7. pád | něčími |
| jednotné číslo | | | |
| 1. pád | některý | některá | některé |
| 2. pád | některého | některé | některému |
| 3. pád | některému | některé | některému |
| 4. pád | některého/některý(než.) | některou | některé |
| 6. pád | o některém | o některé | o některém |
| 7. pád | některým | některou | některým |
| množné číslo | | | |
| 1. pád | někteří x některé(než.) | některé | některá |
| 2. pád | některých | některých | některých |
| 3. pád | některým | některým | některým |
| 4. pád | některé | některé | některá |
| 6. pád | o některých | o některých | o některých |
| 7. pád | některými | některými | některými |
| jednotné číslo | | | |
| 1. pád | nějaký | nějaká | nějaké |
| 2. pád | nějakého | nějaké | nějakému |
| 3. pád | nějakému | nějaké | nějakému |
| 4. pád | nějakého/nějaký(než.) | nějakou | nějaké |
| 6. pád | o nějakém | o nějaké | o nějakém |
| 7. pád | nějakým | nějakou | nějakým |
| množné číslo | | | |
| 1. pád | nějací x nějaké(než.) | nějaké | nějaká |
| 2. pád | nějakých | nějakých | nějakých |
| 3. pád | nějakým | nějakým | nějakým |
| 4. pád | nějaké | nějaké | nějaká |
| 6. pád | o nějakých | o nějakých | o nějakých |
| 7. pád | nějakými | nějakými | nějakými |
| jednotné číslo | | | |
| 1. pád | všechen | všechna | všechno, vše |
| 2. pád | všeho | vší | všeho |
| 3. pád | všemu | vší | všemu |
| 4. pád | všechen | vši, všechnu | všechno, vše |
| 6. pád | o všem | o vší | o všem |
| 7. pád | vším | vší | vším |
| množné číslo | | | |
| 1. pád | všichni x všechny(než.) | všechny | všechna |
| 2. pád | všech | všech | všech |
| 3. pád | všem | všem | všem |
| 4. pád | všechny | všechny | všechna |
| 6. pád | o všech | o všech | o všech |
| 7. pád | všemi | všemi | všemi |
Variantní tvary: všecek, všecka, všecko, všicci, všecky, všecka... Archaismy: všechněch, všechněm, všechněmi.
Kratší tvar 4. pádu ženského rodu se vyskytuje v ustálených slovních slojeních:
nade vši pochybnost. Tvar
vše je knižnější variantou:
děkuji za vše.
| jednotné číslo | | | |
| 1. pád | každý | každá | každé |
| 2. pád | každého | každé | každému |
| 3. pád | každému | každé | každému |
| 4. pád | každého/každý(než.) | každou | každé |
| 6. pád | o každém | o každé | o každém |
| 7. pád | každým | každou | každým |
| množné číslo | | | |
| 1. pád | každí x každé(než.) | každé | každá |
| 2. pád | každých | každých | každých |
| 3. pád | každým | každým | každým |
| 4. pád | každé | každé | každá |
| 6. pád | o každých | o každých | o každých |
| 7. pád | každými | každými | každými |
Zájmeno
každý, každá, každé užívá se pouze v jednotném čísle. Množné číslo pouze u pomnožných substantiv.
Ve spojení s některými slovy označujícími párové části lidského těla (jako např. oči, uši, ruce, nohy) se v 7. pádu používají tvary zakončené
-ma. Neurčitá zájmena kopírují chování zájmen, ze kterých byla utvořena.
Také zájmena
všechen a
každý tvoří tvary zakončené -ma:
všema rukama
každýma očima
Zkuste si také náš test:
(
Verze pro tisk)
1) .......... (nějaký) zázrakem to přežil.
2) Dej tu květinu ........... (některá) z tvých kamarádek.
3) Je to podobné .......... (něčí) výtvoru.
4) Podej ruku .......... (kdokoli).
5) To dítě chodí k .......... (bůhvíkdo).
6) Za .......... (každé) očima vidíme smutek.
7) Ve .......... (všechna) stručnosti je to takto.
8) Nedáme to .......... (ledajací) hejskům.
9) Ten případ je .......... (cosi) velice zvláštní.
10) Byl poplácáván .......... (všechny) rukama všech okolostojících.
Řešení
Nahoru